V prvním mistrovském zápase, jsme doma přivítali celek SK Spartak Žleby. Soupeře jsem neznal, takže jsem nevěděl, co od nich čekat. Náš celek před sezonou doznal různých změn, a to hlavně v podobě omlazení. 

 

Od první minuty jsme soupeře vůbec nepouštěli do hry, rychlou kombinační hrou jsme si připravili několik polo šancí, ale bez zakončení. 

Tato hra nám vydržela přesně 14. minut. Poté jsme se přizpůsobili soupeři, chodili jsme, ztráceli míče a po jedné takové ztrátě jsme z protiútoku inkasovali. K mému údivu i údivu všech přítomných. Do půle jsme utkání dokázali otočit po brance Duška, který vystřelil a po chybě golmana, tato střela doputovala za brankovou čáru. Následně  po rychlé akci, na jejím konci stál připravený Šimon Dytrich a svou střelou zvýšil na 2:1

 

O poločase jsem kluky v kabině musel trošku probrat zvýšením hlasu, že takhle hrát rozhodně nebudeme.

 

Zabralo to, první 4 minuty druhého poločasu, poté stejná písnička jako v poločase prvním, zbytečná ztráta balonu u půlicí čáry, rychlý brejk a stav utkání 2:2.

S úctou k soupeři, který postoupil ze IV. třídy k nám do III. jsem i po tomto vyrovnání věřil a hlavně viděl, že dnes neprohrajeme. Po skvělém uvolnění od Adama Danka se objevil před brankou volní Míra Mařinec a do prázdné brány zakončil tuto akci. Od této chvíle jsme konečně začali hrát uvolněně, bez chyb, a dokonce i v pohybu. 

 

Do konce utkání přidal branku Adam Danko a dnes výborně hrající dorostenec Matěj Prix.  Výsledek mohl být vyšší, ale to by si někteří hráči museli srovnat svá mířidla.

 

Sečteno podtrženo, výsledek super, hra už tolik ne. Díky všem, kteří nás přišli podpořit osobně, pro ty, které to nestihli, budu pravidelně psát reportáže z utkání.